Jak to bylo

Výroba vína a jeho pití sahá do hluboké minulosti. Dříve se na kvalitu moc nehledělo, šlo spíše o alternativu k nevyhovující vodě, která se při delším uskladnění, např. na daleké cesty kazila. Ve vínu byla jistota. Jestli někdo tenkrát víno senzoricky hodnotil, patrně moc neřešil, z čeho jej pije.

Za dob egyptských faraonů a římských císařů už obliba v chutný nápoj hnala kvalitu nahoru a vznikaly rozmanité poháry a číše, ze kterých víno chutnalo lépe.

Závod, o co nejzajímavější a pocitově nejlepší víno zažíváme i dnes. Postupem času si vypracoval svá pravidla a proměnou prochází i degustační poháry.

Koštovačky to rozjely

Není tomu tak dávno, kdy se tuzemský košt vína neobešel bez malé skleničky bez stopky, pojmenované právě po této příjemné události - koštovačky.

Skoro každá výstava si na ni nechala tisknout vlastní logo nebo alespoň místo konání a ročník akce. Ona malá sklenička, která provázela výstavy vín, je dnes už spíše raritou.

OIV je standard

V minulém tisíciletí mezinárodní organizace pro révu a víno OIV doporučila přesný tvar sklenice pro hodnocení vín.

Záměrem bylo zajištění stejné intenzity senzorických vjemů při hodnocení vína, napříč různými kraji a státy. Je jasné, že ve větší a širší sklenici se víno více uvolní a voní lépe. Bude mít také jinou sytost barev než z malé koštovačky. Záměr se podařil a celosvětově nejrozšířenější degustační sklo se v hojné míře užívá i u nás. V odborných kruzích se jí začalo říkat “óívečko”.  

Doba si žádá své

Složitější výrobní technologie vína a náročnost zákazníků přinesla nový trend. Pro hodnocení vín, stejně jako pro jeho rekreační popíjení se začaly používat větší skleničky, ze kterých se dá vyčíst více vjemů. Zvlášť u silných červených vín je rozdíl markantní. Ne všechna vína se ale do většího skla hodí. Lehké a málo tělnaté víno, jako by se ve skle ztrácelo a rozhodně jej bude zajímavější vychutnat například z OIV. Je třeba chutnat a zkoušet, aby každý našel to své. Vždyť chutnání a hodnocení vín je subjektivní dojem, tak proč si jej nezpříjemnit výběrem vhodného degustačního skla.

Po jaké sáhnout a proč

Jednoho dne se možná dočkáte situace, kdy přijdete na degustaci nebo na návštěvu a posadí vás za stůl, kde bude několik různých sklenic.  

Pojďme si projít pořadí zleva.

1. sklenice na červené víno - bordeaux. Hodí se pro lehčí červená spíš ovocná vína, která nemají tolik tříslovin. Díky uzavřenějšímu a vyššímu tvaru zůstávají těkavější aromatické látky déle ve sklenici, což oceníte při podrobnější senzorické analýze vína.
2. sklenice na červené víno - burgundská. To je sklenice vhodná především na těžší červená vína a vína s výraznější tříslovinou. Větší prostor ve sklenici dává vyniknout širší paletě vůní a díky otevřenému tvaru se víno rychleji okysličí. Částečně tak může nahradit absenci karafy.
3. sklenice na bílé víno. Jde o univerzální sklenici na všechna bílá a růžová vína. Tvar je uzavřenější a s vínem se dá dobře pracovat. Může být použita i na menší množství červeného vína, například při ochutnávkách.
4. sklenice na šumivé víno - flétna. Elegantní štíhlá sklenice dává vyniknout jedinečnoti sektů. To je bohatost korunky po nalití a intenzitu perlení. U kvalitních sektových sklenic bývá na dně malý “vryp”, kterému se říká bod perlení. U tohoto bodu se postupně uvolňuje oxid uhličitý, který je obsažený ve víně. V různé intenzitě a velikosti pak stoupá ke hladině.
5. sklenice na dezertní vína. Nejmenší ze všech sklenic je sklenice na dezertní vína. Hostí od ledových a slámových vín po Tokaje, Madeiru a Sherry. Výhodou je právě její velikost, protože takováto sladká vína se podávají v malém množství. Pokud by byla sklenice veliká, mnoho vína by díky vysoké viskozitě ulpělo na sklenici a vy byste tak přišli o pár kapek skvělého zážitku.   

Jak ochutnat víno abyste o něm věděli téměř vše?

Hodnocení vín jsme se věnovali v jednom z minulých článků, který najdete zde.

Napsal:

Jakub Adámek, 2. 8. 2017

zpět na výpis článků